Z dobrých zpráv: Úsměv pro každý den

02. 1. 2008
Josef Duben dokáže i o výskytu slintavky informovat ve verších a s humorem.

Úsměv pro každý den

Josef Duben dokáže i o výskytu slintavky informovat ve verších a s humorem.

Dnešní den je od rána šedivý a šlape nakřivo. Nic se nedaří, lidi na sebe v lepším případě mlčí, v horším vrčí... V počítačové poště otvírám další z každodenní záplavy tiskových zpráv. Nevěřícně si ji čtu ještě jednou: Pročpak se ta slepička pýří? / Je smutná, influenza se šíří. / Po Holandsku je to Belgie. / Co bude dál? / To blbý je. / Slepičko česká, rozjasni tvář, / bdí nad tebou český veterinář!

Zasmějeme se všichni. Tahle malá chvilka poezie přehodila výhybku a mizerná nálada je tatam. Samotnou seriózní zprávu o šíření ptačí chřipky si už přelouskám potichu a bez pocitu, že svět mi nezadržitelně padá na hlavu. Ještě tu jsou přece čeští veterináři!
Josef Duben (57) je už bardem Státní veterinární správy sedm let. Novináře informuje o dobrém i špatném dění v oboru chovu zvířat a jeho zprávy vždycky přicházejí s krátkým veršem nebo dokonce s celou básničkou, která je někdy vtipná, jindy milá, občas burcující. A vždycky zaujme...
Evropská komise: / Milá Afrodito, / že slintaj na Kypru, je nám líto…

„O to mi od začátku šlo,“ vzpomíná dnešní šéf jednočlenného tiskového oddělení na důvod vzniku prvních rozeslaných veršíků o hmyzu, krávách a včelstvech. „Přišlo mi dobré novináře naladit a odlišit tak naše sdělení od ostatních suchopárných zpráv, které jedna s druhou splývají. Nejdřív jsem tak ozvlášťňoval jen ty dobré nebo neutrální, k truchlivějším, jako třeba o úhynu zvířat, jsem nepsal nic. Jenže všichni se divili proč, tak jsem začal psát básničky na všechno,“ líčí Josef Duben svou práci, jako by den co den pekl chleba. S láskou a potěšením. Takový chleba se pak dobře jí. „Žena mi říkala, že tiskové zprávy píšu stejně jen proto, abych mohl psát básničky,“ dodává. Některé informace získají ve světle úvodních veršíků komičnost, jiné hloubku. A ty poplašné si sednou pěkně na zem.

16. BSE: Není to žádná extra dobrá zpráva: / Šestnáctá byla šílená, ne zdravá.
17. Milý synku, ou, ou, ou, / šestnáctá má příbuznou.
23. BSE: Smutná zpráva pro ZD Krásná Hora: / Další kráva tu zase byla chorá.

Literární střevo měl autor knížky Začněte... Aprílem (Krigl, 2007) už v dospívání, kdy se ve verších vypisoval z citů. Přesto se rozhodl pro vysokou zemědělskou. Hnůj mu prý odjakživa voněl.

Otepluje-li se Anglie, / Blaník nezůstane, jaký je. / A olivy bude rodit Říp / a pod ním – olejovna ryb.
Asi po roce téhle práce ho napadlo, že by mohl novinářům pro pobavení rozeslat veršovanou upoutávku na celkem nudnou zprávu. Reakce byla nadšená. „Každá profese má své zvláštnosti, ale jedno máme všichni stejné – každý den chceme něco pěkného zažít, někoho příjemného potkat. A zasmát se. Já mám možnost zpříjemnit den lidem kolem sebe, tak to dělám.“

Je celkem brzké ráno, město má ještě nedospáno. Však den má hnedle hezčí tvář, když básní pobaví tě veterinář... V dobrém rozmaru ujíždím z budovy veterinární správy do redakce. Zřejmě je to nakažlivé.

Pro časopis Výběr Soňa Svobodová