Z dobrých zpráv: Vědecká špička ze Zlína

18. 6. 2008
Profesor Martin Zatloukal k práci nepotřebuje ani velký svět, ani velké firmy.

 

Profesorem se Martin Zatloukal stal už ve dvaatřiceti

Přes svůj věk totiž patří mezi světově uznávané odborníky v technologii makromolekulárních látek a k oporám respektovaného Centra polymerních materiálů na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Zájem o chemii v něm vzbudil dárek. „V šesti letech jsem od rodičů dostal dětskou laboratoř Malý chemik. Díky ní jsem mohl provádět nejzákladnější pokusy, třeba jednoduché destilace. Byl jsem nadšený,“ vypráví nejmladší český profesor tichým hlasem.

Zalíbení v chemii v něm podporoval i dědeček, významný odborník v gumárenském průmyslu, takže po základní škole se dlouho nerozhodoval, kam dál. „Měl jsem jasno, šel jsem jednoduše na střední chemickou průmyslovku. A po maturitě jsem pokračoval na zlínské univerzitě.“

Tam si ho jako nesporného talentu rychle všimli vyučující a začali ho zapojovat do náročnějších projektů. „Učitelé pro mě byli především inspirující osobnosti.

Také kvůli nim jsem pokračoval doktorandským studiem a následně jsem se habilitoval jako docent,“ vzpomíná Martin Zatloukal. Už zisk docentury v osmadvaceti letech byl unikátní. Během doktorandského studia strávil osm měsíců na univerzitě v kanadském Waterloo. „Studovat v zahraničí je nezbytné, inspiruje to a posouvá dál,“ shrnuje ten zážitek stručně. „Nehledě na to, že bez dokonalé znalosti angličtiny se dnes exaktní obory nedají dělat.“

Teď už pátým rokem tráví zhruba dva měsíce ročně na University of Bradford ve Velké Británii, kde bádá a zároveň přednáší tamním studentům reologii polymerů, složitý obor na hranici makromolekulární chemie, aplikované matematiky, mechaniky a fyziky.

Kdybych to hodně zjednodušil, dala by se moje práce přirovnat k pečení bábovky. U pečení jde o to, dosáhnout chutného pokrmu, což znamená mít správné suroviny, dodržet jejich pořadí, množství a způsob zpracování. V zásadě dělám totéž, abych získal správný produkt požadovaných vlastností,“ vysvětluje s úsměvem. Právě za svůj „recept na bábovku“ dostal koncem loňského roku významnou evropskou cenu pro chemiky do 40 let – Exxon Mobil Chemical European Science and Engineering Award.

Martin Zatloukal ale není „pouze“ vědcem, ale i pedagogem, který chce pozvednout jméno Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V tom mu samozřejmě pomáhá i titul profesora. „Studenti se mohou lépe zaštítit mým jménem, když usilují o zapojení do mezinárodních projektů. Také spolupráce s dalšími státy se mi díky profesuře pro naši fakultu lépe získává,“ připouští.

Překvapuje i faktem, že přes svůj potenciál nikdy nepřemýšlel o tom, že by odešel na větší univerzitu či do soukromého sektoru. „Nabídky jsem měl, ale nebyly tak zajímavé, aby mě přesvědčily,“ říká. „Mám zde špičkové vybavení, podporu nadřízených i talentované studenty. Tato fakulta mi hodně umožnila a já jí to chci vrátit.“

Nejmladší český profesor je i otcem tří malých dětí. Malého chemika však zatím žádnému nekoupil. „Nejstarší Terezie šla teď do první třídy a dvojčatům Jakubovi a Julii jsou teprve čtyři roky,“ konstatuje. „Zatím spíš se ženou zjišťujeme, co je baví a pro co mají vlohy. Nechci je ale do ničeho nutit, svou cestu si najdou sami.“

Pro časopis Výběr Kateřina Čopjaková, Respekt